Historie

Některé historické údaje

1584 – zápisní knihy uvádějí u potoka Rtyňka na Sychrově u Úpice malé rybníčky, které však již 1654 byly vysušeny a dle založeného katastru 1785 se udrželo jen místní pojmenování „Na rybníčkách„

1710 – farní rejstřík uvádí: vrchnost posílala každým rokem k štědrému večeru a k zelenému čtvrtku dva kapry a jednu štiku.

1795 – dostal Martin Hejna od vrchnosti rybník „U Havlovského dvora„ za škody napáchané lesní zvěří na jeho polích. Tento rybník byl svého času chovným rybníkem a měřil 3 jitra a 88 sáhů / 1 jitro je 1,73 ha. Syn Martina Hejny však rybník roku 1865 přeměnil na louku.

1829 – farář Vincenc Matějka se zmiňuje o potoce Radečském, že jeho vody jsou bohaté na pstruhy.

1842 – Müllerova monografie panství Náhoda z roku 1842 se zmiňuje o rybníku „KADÝDEK„, kde vrchnost chovala násadu kaprů.

1873 – užitek z řeky Úpy poklesal a tak správa velkostatku Náchod pronajímá část řek, o čemž svědčí záznam ve spisech mlynáře Prouzy v Suchovršicích: r. 1873 dostal k pronajmutí řeku Úpu v úseku obce Suchovršice pro rybolov na dobu 6 let Čeněk Tomášek z Úpice.

1882 – do tohoto roku byl na řece Úpě vcelku chov ryb zdařilý. V tomto čase byla v Kalné Vodě a v Poříčí u Trutnova postavena bělidla, která vypouštěla do řeky „chlor“ a jiné k bělení potřebné látky.

1900 – začíná se v době senoseče objevovat nad řekou Úpou racek chechtavý vodní pták před tímto rokem u nás neznámý.

1925 – na Svatoňovickém potoce vedle raků a dosti pstruhů žil první párek Ondater.

1927 – 18. Března – Státní lesy a statky zastoupené zdejším ředitelstvím státních lesů a statků / Liberec / převzaly protokolem ze dne 18. 3. 1927 od velkostatku Náchod prostřednictvím S. P. Úřadu určité vodní parcely se všemi právy, jak dřívější
majitel / princ Bedřich Schaumburg-Lippe / užíval neb měl právo užívati.

Dle dochovaných zpráv byla Úpa bohatá na pstruha. Byly zde i jiné druhy ryb, jako lipani, parmy, úhoři, mihule, ale i losos. Přítoky a potoky pak vzhledem k čistotě vody dávaly příznivé podmínky pro přirozený výtěr ryb.

Četné jiné druhy ryb byly pěstovány na rybnících a to již před šestnáctým stoletím na náchodském panství. Byl to třeba rybník v Zálesí pod kostelem „KADÝDEK“, kde ještě v roce 1842 byla chována násada kaprů. Další rybník byl „U Havlovského dvora„, který držel Martin Hejna, který ho dostal od vrchnosti v roce 1795 za škody napáchané lesní zvěří na jeho polích. Roku 1865 syn Martina Hejny přeměnil rybník na louku, která však zůstala zamokřená a ne nesla velkého užitku. Tento rybník byl svého času chovným rybníkem a měřil 3 jitra a 88 sáhů / 1 jitro je 1,75 ha / .

Bohatost ryb v našich vodách trvala až do poloviny 19. Století, kdy začalo přibývat továren a znečišťování řeky se postupně zvyšovalo a to takovým způsobem, že Úpa pozbyla rybářského významu.

Že se na Úpě rybařilo, ale i pytlačilo, svědčí zápisy v knihách „outrpného práva“, například z roku 1552 a 1589. / Knihy smolné čili outrpné panství Náchoda – uložené v Národním museu v Praze.

- Jan Mleziv a Beneš z Úpice se pro chytání ryb dostali na outrpné právo do Náchoda,

- 1552 – byl mučen Jan Machic z Úpice, který chytal „do pytle lipánce, jež mu byli nadháněni dlouhou tyčí„,

- 1589 – trestán za chytání ryb Jan Andílek ze Suchovršic,

- 1828 – v důsledku úbytku a uhynutí ryb, vydává vrchnostenská kancelář v Náchodě přísný zákaz pokoutního chytání ryb na řece a potocích, zvláště ve Rtyňce, za což stanoven trest deseti ranami.

O tom, jaký byl rybolov na Úpě, podává svědectví Antonín LODR ze Smíchova ve svých pamětech: / psané v létech 1906 – 1908 / po zátahu čeřenem v šíři řeky se pak rybami šmahem plnily snesené sudy, štoudve a nádobí a to rybami nejlepšími – pstruhy.

Když užitek z vod začal klesat, správa velkostatku náchodského panství začala pronajímat části řeky k rybolovu. Později pak již rybolov se dostává do širších okruhů lidí a postupně dochází k vytváření skupin a náznak vzniku rybářských spolků.

 

To je ve stručnosti kousek vzdálené historie.

Zlom v organisované rybářské činnosti nastává po 1. Světové válce, kdy byla ustavena správa pro obhospodařování vod s názvem „správa státních lesů a statků“ v Liberci, která nabídla v roce 1927 prostřednictvím spolku pro Českou Skalici a okolí úpickým možnost pronájmu povodí Úpy. Celé záležitosti se ujal Josef DUBIŠAR. Požadavky „Správy“ však byly vysoké a tak prvních 13 zájemců ustoupilo od pronájmu povodí Josef Dubišar však ve věci pokračoval sám a pronajal si úsek řeky Úpy na jeden rok. Po vyřízení formalit si pořídil rybářský lístek pro sebe a 10 lístků pro zájemce. V této době nebyla již Úpa příliš zarybněná a platilo pravidlo, že za chycené ryby musí být dána nová násada. Proto byly vydány dalším zájemcům povolenky, aby byly získány prostředky a mohlo být objednáno z Jaroměře 500 ks pstruhů k dodání v říjnu 1928.

Stávající skupina rybářů v červnu 1928 zažádala o povolení spolku a předložila návrh spolkových stanov. V této době to bylo již 26 členů, kteří jako spolek zahájili vlastně činnost dnem 13. října 1928

Dne 22. listopadu se konala řádná ustavující schůze, která zvolila výbor v tomto složení:

Předseda Josef Dubišar tkalcovský mistr
Náměstek Bohdan Hájek montér
Jednatel Antonín Elsner soukromý úředník
Pokladník Frant. Matouš krejčí
Zapisovatel Josef Kejzlar tkadlec

Hospodářský výbor

Rudolf Čížek tovární dělník
Jan Smolík tovární dělník
Josef Dubišar tkadlec

Revizor

Frant. Boháč tkadlec
Karel Chaloupecký obchodní cestující

Náhradník

Jaroslav Grulich tkadlec
František Hůlek tkadlec
Josef Boháč tkadlec

Vlastní hospodářská činnost spolku začala dnem 1. Prosince 1928, kdy s pomocí členů bylo do pronajatých vod v katastru BOHUSLAVICE, SUCHOVRŠICE a ÚPICE vysazeno 50 kg ryb a to štiky, bělice, okouni, líni a sumeček americký.

Cílem spolku bylo co nejvíce zarybnit pronajaté vody, soustředit rybáře do jednoho spolku, zařídit si svoje sádky a líheň ryb.

Schválené stanovy obdržel spolek 9. dubna 1929. Již v tomto roce vydal hospodářský výbor nařízení o rybolovu, v kterém jiného je uvedeno, že až po splav v Suchovršicích je pásmo pstruhové.

Spolek se v dalších letech potýkal s těžkostmi, úhynem ryb, spory s majiteli továren / na příklad Fr. Weber Bohuslavice – Papírna, ale i textilky v Úpici /. I na potocích se nedalo plně hospodařit. Rtyňka byla znečišťována firmou Bří Rudolfové v Zálesí, Radečka firmou Těmín. Poklekovský potok byl v držení nadlesního Ludvíka Siebra.

Ve snaze zajistit zarybnění Úpy, zajišťuje spolek dne 19. října 1929 jako násadu 150 kg okounů v ceně 900 Kč.

Spory, které vedl spolek se znečišťovateli o otravy ryb, byly velmi zdlouhavé a nákladné. Soukromí advokáti požadovali zálohy předem a při tom nebylo úplně jisté, jestli spor spolek vyhraje. Pro ilustraci v roce 1933 ve sporu s Fy Weber Bohuslavice požadoval předem od spolku advokát JUDr Červinka 1 600 Kč. Tuto částku zapůjčil spolku výjimečně Zemský svaz rybářský v Praze. Celý spor, nakonec vítězně, byl uzavřen až v roce 1939 .Tedy po 6-ti létech.

Rozšíření a první vysazení úhořího monté do řeky Úpy se uskutečnilo v dubnu 1936, kdy bylo vysazeno 2 000 ks monté za 80,-Kč.

Předsedou spolku od roku 1937 byl František Hrouda, jednatelem Bohumil Schreier a místopředseda Karel Středa.

Rokem 1938 začíná pro náš stát, národ a tudíž i spolek rybářů v Úpici smutné údobí. V této době má spolek 32 členů.

S přetvořením hranic po obsazení pohraničí, nastaly i úpravy uvnitř státu. Úpice připadla k soudnímu okresu Náchod. Spolek byl postižen ztrátou povodí a to částí Úpy nad Suchovršicemi a potok Radečka na Podrači. Byla omezována spolková činnost různými nařízeními. Vůbec období okupace mělo negativní vliv na činnost „Spolku“.

Z roku 1939 a 1940 se datuje zavedení brigádnické povinnosti, která v této době byla stanovena na 90 hodin.

 

Některá další data ze života organizace rybářů na Úpicku.

1935 – vysazeno do Úpy 5 000 ks pstruha / uhrazeno subvencí Zemské zemědělské rady pro Čechy – 400 Kč.

1936 – Úpa pojata do pstruhového pásma – 14. 2. 1936.

1937 – na otravu v řece Úpě v roce 1933 složila fy. Fr. Weber u soudu v Jičíně  6137,90 Kč.

1938 – 11. Května vyhláška o některých opatřeních ke zvelebení rybářství ve vodách pstruhových:

Doby hájení: 1. Pro ryby, které se třou v zimě: od 1. 9. do 28. 2. – losos obecný, pstruh obecný, pstruh mořský, pstruh jezerní, siven americký.

Ve vodách pstruhových není hájen: tloušť kleně, štika a okoun.

2. Pro ryby, které se třou na jaře a v létě: od 1. 1. do 30. 4. – pstruh duhový.

Všeobecný zákaz lovu na vodách pstruhových: od 1. 9. do 28.2.

Od 1. 3. Do 31. 8. Všeobecně zakázán lov všemi druhy sítí / to je čeřeny /, vyjma lovů úhořů do vrší.

U správy státních lesů ve Vrchlabí uložena smlouva na pronájem rybolovu na řece Úpě a přítocích a složena kauce – vkladní knížka na 600 Kč Městské spořitelny v Úpici.

V říjnu obsazení pohraničí německým vojskem. Z povodí spolku odpadla část revíru nad Suchovršicemi a potok Radečka nad Podračí.

Spor s fy Weber v Bohuslavicích vyhrál spolek. Potvrzeno v třetí instanci Nejvyššího soudu v Brně. / Náhradu dostal spolek až v roce 1939 ve výši 11 790 Kč a 140,59 Kč úrok. /

1939 — sníženo nájemné za řeku Úpu z 600 Kč na 400 Kč.

Najal spolek veškerý vodní katastr obce Maršov na dobu 10 let a nasadil do něho 200 kg kapra.

Duben – do Úpy vysazeno 10 000 ks plůdku pstruha duhového / příděl zemědělské rady v Praze/

1939 — Potvrzen projekt na 3 rybníčky v Poklekově / celková plocha 220 m2/

Pozemek pronajat od p. B. Feista na 20 let.

30. listopadu — Česká zemědělská rada v Praze poskytne subvenci rozpočtového nákladu ve výši 4 250 Kč/ 25% z celkových nákladů/. Stavba musí být provedena za 1 rok. 11. Prosince byla vyplacena 1. Splátka subvence 2 100 Kč.

1940 — 18. Ledna udělen Okresním úřadem v Náchodě pro Rybářský spolek v Úpici výměr vodoprávního povolení.

13. září kolaudace rybníčků v Poklekově.

Září — příděl jiker / subvenční / — spolek zaplatí asi 1/3 ceny za 20 000 ks jiker pstruha duhového.

29. října povolen odlov plevelných ryb /tloušťů/ — Okr. Úřad Náchod.

3. listopadu vysazen Pd: na 1 rybník v Maršově, na řece pod splav u mlýna v Suchovršicích, v Havlovicích u hostince p. Nývlta u lávky, část u staré kovárny a zbytek se vypustil po Poklekovském potoce.

1941 — velká voda způsobila značné škody na rybách, neboť byla zaplavena louka a po poklesu vody mnohé ryby uhynuly.

V tomto roce byl nedostatek násad. Nakonec spolek sehnal a koupil 5 000 ks plůdku Pd od p. Dlaboly z Chvalkovic.

6. července se konaly v Maršově rybářský závody / od 13 do 19 hod/

Celkový úlovek byl rozdělen mezi všechno členstvo, a sice za 18 Kč za 1 kg, při čemž každý člen měl nárok na ½ kg ryb zdarma.

1942 — spolek zakoupil jeden pár gumových bot, takže vlastní nyní dva páry těchto vysokých bot.

1943 — úlovky roku 1942: 126 tloušťů – 46,40 kg a 12 pstruhů duhových. Povoleno lovit bylo pouze v sobotu a neděli.

1945 — 26. června se konala 1. Poválečná valná hromada. Na této schůzi byl Úpický spolek seznámen s poválečným rozhodnutím zemského rybářského svazu o rozdělení revíru. Nový rybářský spolek a to Svoboda nad Úpou dostal revír až po most u nádraží v Trutnově, revír našeho spolku pokračoval až po Slatinský most.

Líheň v Petřikovicích a sádky dostal náš spolek dekretem do správy. Z potoků nám byl přidělen Chvalečský potok a Petřikovycký potok.

1946 — 24. dubna bylo Rybářskému spolku pro Úpici a okolí rozděleno povodí na 3 revíry.

1. revír Stražkovický potok, Svatoňovický potok, Sedloňovský potok. Pro tento revír může být vydáno 20 celoročních povolenek a 15 hostovských povolenek.

2. revír Stolinský potok, Rokytnický potok, Radečka, Libňatovský potok. Na tento revír připadá 15 celoročních a 10 host. povolenek.

3. revír Úpa – od elektrárenského jezu Poříčí u Trotnova / dnes gumový jez / až po Slatinský most. Potok Rtyňku a Slatinský potok. Pro toto povodí může být vydáno 40 celoročních a 30 hostovských povolenek.

Výbor schválil, aby spory s rybářským spolkem v Červeném Kostelci, které trvají už delší dobu. Byly vyřízeny tím způsobem, že náš rybářský spolek vydá členům spolku kosteleckého 20 hostovských povolenek pro řeku Úpu.

1948 — Spor spolku Úpice a Červený Kostelec o povodí. Červený Kostelec se dožadoval o přidělení povodí na řece Úpě od Havlovic ke Slatinskému

Mostu od spolku Úpice a další povodí od spolku Česká Skalice.

30. ledna Zemský rybářský svaz v Praze definitivně určuje hranice povodí našeho spolku: od elektrárenského jezu v Poříčí u Trutnova k mostu prince Bedřicha u Šiškovny při hranicích Havlovic.

8. února členská schůze proti hranicím revíru a rozhodnutí Zemského svazu protestovala a ustavila skupinu členů výboru, kteří pojedu do Prahy.

11. dubna — konečné přidělení povodí a to: od mostu Lhoteckého potoka v Poříčí až k Benešově hájence pod Boušínem.

Zákaz sportovního lovu na potocích Svatoňovický od mlýna proti toku Radečka, Libňatovský potok od kraje obce Libňatov. Potoky převedeny na chovné.

1948 – 13. dubna sloučení rybolovu na Úpě. Česká Skalice, Červený Kostelec a Úpice se dohodly na sloučení revírů. Společný revír na Úpě od Poříčí u Trutnova až pod obec Doubravice měří 40 km řeky Úpy.

Ceny povolenek na spojené povodí pro rok 1949 byly stanoveny:

Členská povolenka na celý rok 650,- Kčs
Členové čekatelé 800,- Kčs
Hostovská na 3 měsíce 800,- Kčs
2 měsíce 500,-Kčs
1 měsíc 300,-Kčs
14 dní 200,-Kčs
1 týden 150,-Kčs

 

Pásmo pstruhové je od jezu v Poříčí až po pivovarský jez v České Skalici. Mimopstruhové od jezu v České Skalici až nad zdymadlo pod obec Doubravice. Na všech potocích je zákaz rybolovu.

1951 — Změna názvu spolku z „ Rybářský spolek pro Úpici a okolí “ na „ Lidový rybářský spolek.“ Dále byly ustanoveny oblastní pobočky.

1952 — vyšel nový „ Rybářský zákon.“

1953 — žádost o povolení stavby chatky v Havlovicích u Mandle u most pronájem malého rybníka od Hejnů.

16. března zemřel hospodář Adolf Bejr. 12. července se konají rybářské závody „ Memoriál Adolfa Bejra “ na Úpě v Havlovicích u jezu elektrárny VČE.

1954 — dobudovaná chatka kterou spolek obdržel od n.p. Úpolen „ Dochází k rozpadu trojspolku.“ Dohoda mezi spolkem Červený Kostelec a Úpicí o platnosti vydaných povolenek na revír Úpa 3 a Úpa 4. Každý spolek je samostatným hospodářským celkem.

1955 — Začíná se projednávat obnova rybníka v Havlovicích. Velká iniciativa hospodáře Jindry Macha. Byla vypracovaná smlouva s majiteli pozemků

1957 — Zahájeny práce na obnově rybníka v Havlovicích.

1959 — 1958 probíhaly práce na výstavbě a v roce 1959 byl dokončen na tolik, že byl 22. Května napuštěn a postupně osazován kaprem a línem.

1960 — konány klubové závody, v jejichž úvodu byl rybník pokřtěn po hospodáři Jindrovi Machovi na jméno JINDRA za jeho zásluhy při budování. V průběhu roku jsou prováděny dokončovací práce.
V tomto roce dokončila elektrárna Rtyně dobudování nádrže ve Velkých Svatoňovicích o rozloze 4 ha. Bylo jednáno, aby naše organizace mohla do této nádrže vysadit kapra, pstruha a lína. Po dohodě byla nádrž zarybněna.

1961 — žádost na oblastní pobočku o povolení sportování na nádrži Podháj. 9. května uspořádány klubové závody a druhý den se již mohlo chytat.

Na řece Úpě se začíná objevovat popílek z kaliště elektrárny Poříčí.

1962 — 16. Května podepsána smlouva o nájmu nádrže Podháj za 1 200 Kčs a 200 brigádních hodin ročně.

1963 — 21. Dubna členská schůze souhlasila s možností pronájmu Rokytenského potoka na 10. Let organisaci Trutnov za cenu násady Po1.
Zrušena spolupráce s MO Červený Kostelec. Členská schůze hodnotí jejich jednání jako chytračení proti našemu členstvu.

1964 — Otrava na potoce Zaječí asi 500 ks Po 45. kg. Viník JZD způsobeno močůvkou. Náhrada 4 384,- Kčs od pojišťovny.
Povoleno sportování na Podháji jen 3 měsíce a pouze 3 docházky v týdnu / St,So,Ne /, ponechat si může rybář max. 3 kapry za sezonu.

1967 — Naše organisace odkoupila jednu chatku na Podháji od EPO.

1968 — 28. Května se po velké vodě protrhla hráz u rybníčku v Libňatově.

Říjen – na základě požadavku EPO z důvodu revize, byla vypuštěna nádrž Podháj.

1969 — Organisace odkoupila pozemek Mostolinka od p. Košnara. S ohledem na silné znečištění vody v řece Úpě, vznikla úvaha vybudovat přivaděč vody z Poklekovského potoka. V listopadu zahájeno vyměřování.

1970 — V únoru byla zahájena výstavba a 21. srpna ukončena a spuštěna čistá voda do rybníka.

1971 — Odbahnění požární nádrže v Maršově.

1972 — MUDr Kuděj injektovav 1 700 ks kaprů proti vodnatenosti a jarní viremii.

1973 — zahájena výstavba požární nádrže Popluž

1974 — dokončení výstavby požární nádrže na Popluži.

1975 — zatrubení přívodu k rybníku Jindra přes Zučkovu zahradu cca 100bm

1975 — Dochází k zásadní změně, vzniká „ Krajské hospodaření a rybolov.“ Vybudování opěrné zdi kanálu mezi rybníkem Jindra a Žabárna.

1976 — Přípravné práce na výstavbu Hospodářaké budovy. Projekt, povolení zajištění záruky od úřadů. Městský úřad Úpice třeba-že jsme jejich společenská organisace odmítl za nás na ONV Trutnov u stavební komise složit záruku. Proto jsme požádali OÚ Havlovice a jejich zastupitelé, kteří nám vyhověli záruku za nás dali a stavbu Rybárny zařadily do akce Z. Mý jsme se zavázali, že stavbu provedeme včas a kvalitně jako předešlé Akce. /přivaděč vody nebo požární nádrž. /

1977 — Zahájení výstavby „ Hospodářské budovy“

1979 — Výstavba hospodářské budovy — kolaudace 19. Prosince.

1979 — Velká voda po průtrži mračen — poškozená hráz a vývar u nádrže Podháj. Opravu si vzala na starost naše organizace.

1980 — Zahájená výstavba sádek u hospodářské budovy / malé dvojče /.

Tlak krajského výboru ČRS na sloučení naši MO s organisací Červený Kostelec. Toto bylo kategoricky odmítnuto.

1981 — Oprava hráze na nádrži Podháj. Na starosti to mněl Olda Vít. Po podzimních výlovech potoků byl pstruh expedován až do Kaplic / Jč./ a též pro MěV ČRS Praha..

1982 — Pokračování výstavby sádek / velké sádky / Zahájeno velké jednání a dohady o vrácení potoka Rokytenský od organizace MO Trutnov.

1983 — Na jaře jsme převzali do obhospodařování Rokytenský rybník. Dlouhé a nechutné to byly tahanice, do kterých se zapojili „ vlivné osoby“ politického vedení! Na Podháj byla nainstalovaná buňka jako hospodářská chatka. Dokončení zatrubení odtokové strouhy ze sloviště k řece a výměna potrubí pod cestou od kbelu ke slovišti

1984 — Byly zahájeny drobné práce na výstavbě skladu na nářadí v Rokytníku. Druhá chata na Podháji byla přebudována na obytnou.

1985 — Bylo pokračováno ve výstavbě skladu na nářadí a krmení na rybníku v Rokytníku. Byla dokončena hrubá stavba. V červnu byla podepsaná družební dohoda s rybářskou organisací  Kalbe — Milde z NDR V srpnu byla naše delegace na návštěvě v Kalbe. K podzimu byla zahájena v Havlovicích výstavba přístřešku na stroje a nářadí.

1986 — Dokončena nová elektrická přípojka na Podháji k chatkám a taktéž provedena přípojka pitné vody.

1987 — Další akcí ve spolupráci s národním výborem ve Velkých Svatoňovicích bylo provedení částečného odbahnění v části u přítoku. Vývezeno bylo na 1 000 m3 naplavenin.

1988 — Dokončena výstavba skladu na nářadí a krmení na Rokytníku. Dokončena výstavba přístřeší v Havlovicích.

1989 — až 1996 opravy různého zařízení naši MO, opěrné zdi u rybníčků, opravy střech, atd.

1997 — Obnova přítoku vody do Jindry z řeky Úpy.

1998 — 28. 10. Velká voda na Úpě z důvodu dešťů a stržení malého mostu.

2000 — Výměna přívodního potrubí do Jindry u Zučků na zahradě v délce 35 m. a u Hejnů na dvoře 10 m. Odkoupení poloviny rybníku Jindra od pí. Marešové a Kosinkové.

2001 — Odkoupení rybníku Rokytník.

2002 — Odkoupení pozemků u rybníku Mostolinka od pí. Havlové.

2004 — poprvé odlovován Ca1/2 odloveno bylo 62 000 ks.

2005 — napadení Úpy kormoránem velkým a to 100 – 150ks po dobu tří týdnů Úpa od Hájovny až po Jutu v Úpici bez ryb.

2006 — Úhyn ryb na komoře Popluž. Uhynula Gen. ryba Ca g 90%, Kg a Koja 50 %.

2007 — Generální oprava sádek. Nové sběrné šachty a odtoková kanalizace středem cesty. Na Podháji zřízen nový chemický záchod a zrušení žumpy.

2008 — Na Podháji generální oprava střech a výměna krytiny na chatě č. 18 a č. 19.

2009 — Instalace nového potrubí do přivaděče vody z Poklekovského potoka. Potrubí položeno do stávajících žlabů.

2010 — Celková přestavba objektu WC na Podháji.

2011 — 5. 12. 2011 rada obce Havlovice projednala a přijala naši MO mezi své spolky obce Havlovice.

2012 — 1. 1. 2012 změna názvů z MOČRS Úpice na MOČRS Havlovice.2x odcizené lano u Jindry.

2013 — Velká voda na Úpě 2. 6., voda přišla od hor. Další velká průtrž mračen byla 9. 6., na Poklekovském potoce stoupla voda o jeden metr. Ve Rtyni na Žabárně šla voda přes hráz a obecní cestu, která vede po hrázi. Po této vodě je rybník totálně zanešený náplavem. Bezpečnostní přeliv tuto vodu nepojmul.

Facebook

Úřední hodiny

Středa 16 - 18 hod
Sobota 9 - 11 hod

Kontakt